wz

Kronika 2004-2008

• Dne 22.května 2004 se mladí svitavští esperantisté zúčastnili dětského dne v České Třebové. Přijely tam také děti z Brandýsa nad Orlicí, Opatovce a Ratíškovic. Dopolední program se odehrával v restauraci U Floriana, kde děti soutěžily o ceny a povozily se na koních. Odpoledne zazpívaly a zatančily ke dni matek v Opatovci.

• Dne 12.června 2004 se konalo regionální esperantské setkání v Poličce. Sraz účastníků byl tradičně před nádražím ČD. Během dopoledne jsme navštívili Muzeum Bohuslava Martinů a vyhlídkovou věž s rodnou světničkou Bohuslava Martinů. Odpolední program pokračoval v restauraci „ U Mrštíků“. Ing. Štefek vyprávěl o EU. Jako vždy nás čekala bohatá tombola. Poté jsme se přemístili na zahradu manželů Štefkových. Prohlédli jsme si novou chatu a strávili zde příjemný zbytek odpoledne.

• Dne 19.června 2004 uspořádal Klub přátel esperanta ve Svitavách dětský den. Sešly se děti z Prahy, Olomouce, Brandýsa nad Orlicí, České Třebové, Opatovce a Svitav. Dopoledne se prošly k prameni řeky Svitavy. Současně měly za úkol hledat připravená písmena esperantských slov. Odpoledne pokračovaly soutěže, nechyběly esperantské písně.

• Dne 28.srpna 2004 se konal 15. esperantský den v Pardubicích – Rybitví, kterého se zúčastnily naše samideánky. Návštěvníky pozdravil místostarosta města Pardubic a uvítala je předsedkyně AEH Jarmila Rýznarová. Místní pardubický klub slavil 95 let své existence. Své jméno si zvolil po svém zakladateli Dr. Stanislavu Schulhofovi. Část gesamideánů navštívila hřbitov, kde je pochován Dr. Schulhof, část účastníků navštívila blízké lázeňské městečko Bohdaneč.

• V sobotu dne 9.října 2004 jako každoročně Klub přátel esperanta ve Svitavách pořádal esperantské setkání. Sjelo se 30 účastníků z 12ti měst naší republiky. Esperantisté navštívili Městské muzeum, kde si prohlédli výstavu praček, žehliček a výstavu o činnosti stanice „Zelené Vendolí“ doplněné výstavou obrazů, soch a fotografií z přírody. Odpolední program pokračoval zprávami z kroužků, výměnou zkušeností, plánem setkání v dalším roce a informacemi o zájezdu na UK do Litvy. Následoval videozáznam a vyprávění šumperského esperantisty Kvido Janíka o návštěvě 7 amerických států, hlavně o návštěvě národních parků.

• Ve dnech 19.–21. listopadu 2004 se konala v Olomouci v restauraci Flora 10. konference ČES. Zúčastnilo se jí 112 esperantistů z celé republiky, aby jednali o svazové činnosti minulého i budoucího roku. Z našeho klubu se zúčastnilo 5 členů. Libuše Dvořáková tuto konferenci organizovala spolu s esperantisty z Olomouce. Kromě jednání nám zazpíval mužský pěvecký sbor a děti z místního klubu. Dětské písně na kytaru doprovázel předseda klubu Ing. Michal Balík. V sobotu odpoledne jsme si prohlédli pamětihodnosti města Olomouce.

• Dne 29. prosince 2004 esperantský kroužek „Amikeco“ Česká Třebová opět uspořádal esperantský Silvestr, který se konal v restauraci Horbytka. Sjelo se 60 esperantistů z 15 míst naší republiky. Po dlouhé době chyběli zahraniční účastníci. Večer moderovala Jana Křížková. Jako každoročně se soutěžilo na zadané téma. Letos to byla olympiáda.Vystoupili sportovci ve vybraných disciplínách se svým nářadím. Porota určila vítěze. V kategorii jednotlivců zvítězil Kvido Janík ze Šumperku, v kategorii družstev zvítězilo mužstvo z Pardubic. Nechyběly ani dárky pod vánočním stromečkem.

• Dne 5. února 2005 pořádali esperantisté z České Třebové již 36. domácí ples v klubu Horbytka. Ze Svitav jej navštívili manželé Libuše a Pavel Dvořákovi. Libuše Dvořáková jako členka výboru ČES poděkovala čestnému členu ČES Jiřímu Pištorovi za jeho práci pro esperantské hnutí a za práci v Esperantském muzeu v České Třebové. Bohatá tombola se všem přítomným líbila.

• Dne 8. dubna 2005 byly členky našeho klubu Marie Minářová a Libuše Dvořáková pozvány na oslavu 45. výročí činnosti klubu Amikeco v České Třebové. Předsedkyně klubu Zdenka Novotná uvítala účastníky, které mimo jiné čekalo bohaté pohoštění. Samideán Jiří Pištora nás seznámil s celou historií a vývojem esperantské činnosti klubu. K dobré náladě přispěly i písničky za doprovodu hry na harmoniku Blanky Poukarové.

• V sobotu dne 23.4.2005 se sjeli esperantisté na setkání do Litomyšle. Kromě zástupců svitavského klubu přijeli i účastníci z Prahy, Žamberka, Lanškrouna, Ústí nad Orlicí, České Třebové, Poličky a Sebranic. Místní esperantisté zajistili prohlídku keramického ateliéru DUKE, kde nás Jiří Dudycha se svou manželkou seznámil s výrobou umělecké keramiky, která se prodává nejen na českém trhu, ale i v Německu, Francii a státech bývalého SSSR. Náš průvodce je již vnukem zakladatele firmy Aloise Dudychy , synem autora návrhů Jiřího Dudychy a vlastním výrobcem keramiky. Někteří z návštěvníků si zakoupily pěkné dárky. Odpolední program pokračoval v salonku restaurace U slunce. Slečna Jonášová se svým přítelem nám vyprávěla o cestě po Novém Zélandu. Seznámili nás s přírodou, běžným životem místních obyvatel, s možnostmi a podmínkami turistiky po této zajímavé zemi.

• V sobotu dne 21. května 2005 pořádal svitavský Klub přátel esperanta již 4.dětský esperantský den. Ze 40ti účastníků bylo 32 dětí. Zúčastnily se děti z Olomouce, Veselí na Moravě, Brandýsa nad Orlicí, České Třebové, Opatovce a Svitav. Dopoledne jsme se vydali do Šindlerova háje, kde byly děti seznámeny s historií tohoto místa. První zprávy o lesíku nacházíme v městské knize z roku 1538. Toto místo získalo název Šibeniční les, protože se zde konaly popravy a nedaleko šibenice se nacházel malý hřbitov, kde byli pohřbíváni nejen popravení, ale i sebevrazi. Poslední poprava se zde konala v roce1664. V roce 1927 profesor reálné školy Anton Mudrak přišel s myšlenkou vybudovat zde pietní místo, kde by si obyvatelé připomněli padlé v 1. světové válce. Byla vybudována vstupní brána s pamětní deskou a dále mnoho dalších pamětních staveb. Práce byla zastavena 2.světovou válkou a v roce 1945 bylo vše zničeno. Podrobnou historii zpracovanou Radoslavem Fikejzem je možno získat v Městském muzeu. V současné době je lesík pojmenován po svitavském rodákovi Oskaru Šindlerovi, o kterém byl natočen film Šindlerův seznam. Cestou děti soutěžily. V objektu Služba škole děti čekalo občerstvení a další soutěže. Soutěžilo se převážně ve znalosti esperanta - děti zpívaly esperantské písně, přednášely básničky, hádaly esperantská slova. Kromě vědomostních soutěží se soutěžilo i s balónky, hrály se společenské hry. Vítězové byli vždy odměněni. Největším sponzorem cen byl závod Ravensburger Polička. Děti získaly i medaile od Českého esperantského svazu s esperantským památníkem. Některé z nich se mohly pochlubit diplomy, které získaly v mezinárodní soutěži v kresbě, kterou vyhlásil Španělský esperantský svaz. Mezi vyznamenanými byly i děti svitavské. Jednotlivé skupinky byly na závěr vyfoceny u esperantského stromu, který byl v roce 2003 vysazen k 70. výročí vzniku esperantského hnutí ve Svitavách. Doufáme, že se dětem u nás líbilo a že se rády k nám vrátí.

• Dne 18.6.2005 uspořádal esperantský kroužek z Lanškrouna setkání v Horní Čermné. Dopoledne jsme si prohlédli křížovou cestu na Mariánské Hoře. Při tomto setkání se konala i oslava narozenin dvou členek pořadatelského kroužku. Na Mariánské Hoře jim bylo popřáno k jejich životnímu jubileu a předány dárky. Půvabnou krajinou jsme došli až do Horní Čermné. Hlavní odpolední program se odehrával v příjemném prostředí u rodinného domu samideánky Jarky Šilarové. Oslavenkyně měly připraveno pro všechny účastníky bohaté pohoštění. Vše probíhalo v družné zábavě. Nechyběla ani tombola.

• Ve dnech 23. – 29. července 2005 se zúčastnila členka našeho klubu Libuše Dvořáková se svým manželem zájezdu na 90. esperantský kongres, který se konal v hlavním městě Litevské republiky - Vilniusu. Sjelo se sem kolem 2650 esperantistů z 62 zemí světa. Zájezd organizovala AEH Pardubice. Hlavní sídlo kongresu bylo v hotelu Revaj v moderní čtvrti města a na břehu řeky Neris. Vilnius je město čisté, plné zeleně a četných kostelů. Na každém kroku se účastníci setkávali s propagací esperantského kongresu. Zahájení, národní večer a zakončení kongresu bylo v Siemens aréně. Libuše Dvořáková se zde setkala se svými korespondenty z celého světa. Po 15 letech se poprvé uviděla se svou první korespondentkou Aini z Finska. Ta se kongresu zúčastnila se svými dětmi i svou sestrou. Jako na každém světovém kongresu si účastníci z celého světa mohou spolu popovídat, pobavit při zpěvu, diskutovat o tom, jak rozšířit esperanto. Nejsou zde ekonomické či národnostní rozdíly. Jejich pocity velmi dobře vystihl polský esperantista Handzlik. Složil píseň, ve které děkuje L. Zamenhofovi za esperanto a celá aréna se svým zpěvem k němu přidala. Byl to jeden z nejsilnějších zážitků. Po celou dobu zájezdu se o účastníky staral Ing. Josef Hron. Měl připravený materiál o každém místě, které navštívili. V Kaunasu navštívili sídlo esperantského klubu – dům, kde žil a tvořil Ludvík Zamenhof, muzeum čertů i židovskou synagogu. Na hradě Trakaj viděli obraz s Janem Žižkou, který zde bojoval. Zastavili se u Hory křížů, která je pro Litevce symbolem svobody. Kromě jiných je zde i kříž, který věnoval papež Jan Pavel II. V Šiauliaj je nejvyšší zvonice v zemi a sluneční hodiny s lukostřelcem. Své kouzlo minulosti měl skanzen se starými domy a řemeslnickými dílničkami. Zajímavá byla dílna na opracování jantaru, kterého byly plné tržnice a klenotnictví. Příští celosvětový kongres v roce 2006 se bude konat v italském městě Florencie a proto starosta Florencie při slavnostním zakončení převzal esperantskou vlajku.

• Dne 10. září 2005 jako každoročně se do Svitav sjelo 35 esperantistů z celé republiky (Plzeň, Praha, Ratíškovice, Šumperk, Brno, Žamberk, Lanškroun, Česká Třebová, Sebranice, Lezník, Polička, Litomyšl). Navštívili jsme Ottendorferův dům a Městské muzeum. Městský historik Mgr. Radoslav Fikejz nás seznámil s historií města, s historií těchto dvou význačných budov a se životem Oswalda Ottendorfera. Přednáška byla zajímavá a posluchače zaujala. Pozoruhodné byly i výstavy v Městském muzeu – výstava papírových modelů hradů, řemesel, dopravních prostředků, národních krojů, vojenské techniky a výstava obrazů svitavského malíře Miloslava Šplíchala. Odpoledne jsme shlédli videozáznam ze světového kongresu ve Vilniusu a dalších pamětihodností země. Ze Svitav se kongresu zúčastnili manželé Libuše a Pavel Dvořákovi. Protože mezi přítomnými byli i další účastníci kongresu, rozvinula se bohatá beseda o zážitcích z cesty a o životě v této zemi.

• Ve dnech 21. – 23. října 2005 se v hotelu Dukla ve Vyškově sešla stovka esperantistů. Konal se zde 11. sjezd Českého esperantského svazu. Zúčastnili se ho také esperantisté ze Svitav: Marie Minářová, Marie Čumová a manželé Libuše a Pavel Dvořákovi. V pátek odpoledne účastníci navštívili místní Knihovnu Karla Dvořáčka, která byla zrekonstruována a v minulém roce a stala se stavbou roku. Mimo jiné byla v knihovně i esperantská výstava, kterou zde připravil místní esperantista Ing. Hirš. Knihovnou nás provázel ředitel Dr. Vladislav Raška. Po večeři nám mladý esperantista Marek Blahuš promítal fotografie ze světového kongresu ve Vilniusu a ze setkání mládeže v Zakopaném a vyprávěl o svých zážitcích z těchto akcí. Sobotní program slavnostně zahájilo vystoupení dětského sboru Motýlek, Ing. Hirš nás seznámil s historií města a okolí. Členové výboru podali zprávy o činnosti a hospodaření svazu. Hlavním bodem sjezdu byly i volby do výboru ČES. Po celou dobu probíhala i sbírka peněz na vybudování pomníku slovenského esperantisty Milana Zvary. V sobotu odpoledne následovala prohlídka města a městského muzea.

• Dne 5. listopadu 2005 se Marie Minářová a Libuše Dvořáková zúčastnily esperantského setkání v Poličce. Pořadatelé nás tentokrát pozvali na prohlídku provozovny pana Řebíčka – lisovny plastů. Přestože byla prohlídka domluvena, nikdo ze zástupců firmy se nedostavil. Proto jsme navštívili starý hřbitov a poklonili se památce slavného rodáka Bohuslava Martinů, prohlédli si náměstí a hradby. Hlavním bodem programu v restauraci Jordán bylo vyprávění Miroslava Havrana z Litomyšle. Je to jeden ze slavných českých maratónských veteránů. Může se pyšnit dvěma tituly mistra světa. Zúčastnil se i slavného 100. bostonského maratónu. Vyprávěl nám nejen o svých sportovních zážitcích, ale i o životě v zemích, které se sportem procestoval, např. Nový Zéland, Japonsko, Kanadu, USA a jiné. Je vášnivým fotografem a proto nechyběla ani plná alba přírodních scenérií.

• Dne 5. prosince 2005 navštívily výuku esperanta na III. ZŠ členky Klubu přátel esperanta ve Svitavách, aby dětem předaly mikulášskou nadílku. Výuka byla zahájena 21.listopadu 2005. Předsedkyně klubu Marie Minářová vyučuje esperantu děti ze 4 a 5 třídy, jsou to Nikola Popelková, Denisa a Klára Severová, David Kozák, Milan Hoang, Theodor Vachuta, Marek Morafcsik. Děti předvedly svoji znalost esperanta, zazpívaly esperantskou píseň. Měly připraveny i dopisy pro Dědu Mráze do Kanady.

• V březnu roku 2006 byla předsedkyně Klubu přátel esperanta ve Svitavách Marie Minářová mile překvapena, když obdržela zásilku ze Španělska. Španělský esperantský svaz získal od ministerstva kultury dotaci. Vydal knižně soutěžní dětské kresby a přednášky na téma Don Quijote. Každý z účastníků soutěže včetně vyučujícího tuto knihu obdržel. Kniha je psána esperantem a španělsky. Španělský esperantský svaz vyhlásil na začátku roku 2005 pro děti při příležitosti 400. výročí prvního vydání knihy Dona Quijota od Miguela Cervantese soutěž. Děti měly malovat na téma “Jak vidím Dona Quijota“. Soutěže se svitavského esperantského kroužku zúčastnila Barbora Havránková a Karolína Schröderová z V.ZŠ ve Svitavách. Kresby byly vystaveny na kongresu v Alcala de Henares. V červnu 2005 děvčata obdržela za účast v soutěži diplom a dárek.

• V sobotu dne 25. března 2006 se konalo tradiční esperantské setkání v Poličce. Sjelo se 30 esperantistů z Pardubicka. Svitavský klub byl zastoupen 5 účastníky. Dopoledne jsme navštívili Dřevozávod Pražan, kde nás provázel sám majitel a ředitel v jedné osobě Ing. Petr Pražan. Závod založil jeho pradědeček František Pražan v roce 1898. Závod po 4 letech vyhořel. Nenechal se tímto neštěstím zlomit a závod znovu vybudoval. V roce 1911 založil i pilu v Borové. Po smrti zakladatele v roce 1919 pilu převzal jeho syn Ladislav. Pila vyráběla obaly pro munici , škopky a sudy. V roce 1948 byl závod znárodněn. V roce 1992 byl v restituci navrácen nynějšímu majiteli Ing. Petru Pražanovi. Provoz je modernizován. V současné době zaměstnává kolem 100 zaměstnanců. Asi 70 % výroby je vyváženo do zahraničí. Každý den odváží 1 kamion štěpky pro papírny Štětí. Závod vyrábí dřevěné obaly pro automobilový průmysl, zahradní nábytek, okrajově již obaly na munici. Prohlídka závodu byla zajímavá. Jeden z účastníků, pan Nekvinda z Krouny, předal Ing. Pražanovi vzpomínkovou knížku, kterou vydala obec Krouna a sepsala paní Marcela Nekvindová. Knížka „Poslední let kapitána Soukupa“ pojednává o leteckém neštěstí v roce 1929. Tehdy čeští letci zastupující Malou dohodu soutěžili v přeletu z Bukurešti do Prahy. Za bouře však kapitán Soukup havaroval a zahynul nedaleko Oldříše u Krouny. Další letec kpt. Malkovský havaroval u Poličky. A právě prarodiče Ing. Pražana poskytli kpt. Malkovskému pomoc. Dědeček Ing. Pražana nepomohl jen kpt. Malkovkému, ale podporoval finančně i studia malého Bohuslava Martinů. Odpolední program pokračoval v restauraci U Mrštíků. Zde nám Maruška Jílková z Lezníku vyprávěla o svém studijním pracovním pobytu v Arizoně. Promítala fotografie z výletu nad Grand Canyonem, z výletu do indiánské rezervace. Prohlíželi jsme si i přivolávač dešťů a déšť opravdu přišel. V Poličce jsme strávili příjemnou sobotu. Rádi se sem za rok vrátíme.

• V sobotu dne 22. dubna 2006 se vypravili svitavští esperantisté na tradiční jihomoravské setkání, které se jmenuje Hlaváček (Adonido). Protože cesta za hlaváčkem je běžnými spoji časově nezvladatelná, vyjel v sobotu ráno speciální zájezdový autobus. Svitavští esperantisté vzali sebou i mladé esperantisty z Opatovce, České Třebové a Brandýsa nad Orlicí pod vedením paní učitelky Zdenky Novotné. Naše první zastávka byla na zámku Milotice. Zde nás uvítala předsedkyně kroužku Ratíškovice a současně i prezidentka Českého esperantského svazu Mgr. Jana Melichárková. Každý z účastníků získal přívěšek znázorňující květinu hlaváček a pásky označující setkání. Celkem se sem sjelo 48 esperantistů z celé republiky, nechyběli ani zahraniční esperantisté z Francie a Německa. Na zámku bylo chladno, ale každá místnost byla bohatě vyzdobena květinami. Tyto květiny získává zámek od dovozce květin z Holandska. U zámku je velká francouzská zahrada. Široké živé ploty tvoří tunely, kudy se dá projít po pěšině. Přestože je duben, zde již kvetly některé stromy. Po návštěvě zámku a občerstvení v místní restauraci jsme procházkou došli do chráněné přírodní rezervace Horky, kde roste hlaváček jarní (Adonanthe vernalis). Hlaváček svojí krásou a zlatou barvou prosvítil celou stráň.. Mnozí z nás tuto květinu viděli poprvé. Od hlaváčka jsme se vydali do Základní školy v Ratíškovicích. Zde nás paní Vyšinková učila pracovat s marcipánem a každý z nás pod jejím vedením vytvořil pejska. Toho jsme si spolu s dalším marcipánovým dárkem odvezli domů. Protože nám i počasí přálo, výlet se vydařil.

• Dne 20. května 2006 se zástupkyně svitavského klubu Libuše Dvořáková zúčastnila setkání, které pořádal esperatský klub Šumperk. Sjelo se sem 30 účastníků z 9 míst naší republiky. Dopoledne jsme strávili v krytém bazénu. Někteří si zaplavali, ostatní si v baru sauny při filmu Kvido Janíka připomněli loňský světový kongres v Litvě ve Vilniusu. Oběd i odpolední program byl v restauraci na druhé straně rybníka v sousedství bazénu. Diskutovalo se o činnosti v klubech a mluvilo se o plánovaných akcích. Mezi diskuzí probíhala tombola. Kvido Janík vyprávěl o návštěvě evropského parlamentu ve Štrasburku, kam ho pozval europoslanec Vladimír Remek.

• V sobotu 27. května 2006 se sešlo na svitavském nádraží ČD více jak 40 mladých esperatistů se svým doprovodem. Účastníci přijeli z Ratíškovic, Olomouce, České Třebové, Rybníka, Sebranic, Lezníku, Opatovce a Svitav. Místní esperantský klub pořádal tradiční dětský esperantský den. Po výletu k prameni řeky Svitavy a návštěvě Schindlerova háje jsme se letos vypravili do sportovního areálu Cihelna. V části areálu ploché dráhy děti hledaly lístečky s písmenky. Později z nich skládaly esperantská slova. Nevynechali jsme ani městský park, kde všichni byli okouzleni rozkvetlými keři rododendronů, azalek i kosatců. Líbilo se jim i jezírko s červenými rybičkami a rozkvetlými lekníny. Bylo to vhodné místo pro fotografování. Zastavili jsme se u pomníku Oskara Schindlera, který je v parku naproti jeho rodnému domu. Další soutěžní klání pokračovalo v objektu Služba škole. Zde účastníky čekalo občerstvení poskytnuté Masokombinátem Polička a ceny pro vítěze věnované firmou Ravensburger Polička a EVT Svitavy. Děti byly odměňované za znalosti esperanta, předváděné scénky, pohádky, písničky a sportovní výkony. Před ukončením setkání nás navštívila i místní kabelová televize a natočila rozhovory s pořadatelkami a anketu s dětmi.

• Dne 31. května 2006 členky svitavského klubu Marie Minářová, Marie Čumová a Libuše Dvořáková navštívily Litomyšl. Zde se v restauraci Bludička sešly s brazilskou esperantistkou Liette Lela de Queiraz Pessoa a jejím manželem. Lela je dopisovatelkou Josefa Flídra z Litomyšle. Brazilští manželé bydlí ve městě Balneário Camboriú ve státě Svatá Kateřina. Oba jsou učitelé. Pouze Lela je esperantistkou. Její manžel však již zná několik esperantských a českých slov. Manželé strávili v Litomyšli tři dny. S radostí vystoupali na kostelní věž v Poličce, kde je rodná světlička světoznámého skladatele Bohuslava Martinů. Procházeli se Litomyšlí s klášterními zahradami prohlédli si zámek Litomyšl, Nové Hrady a hrad Svojanov. Josef Flídr zprostředkoval každý den setkání s esperantisty z Litomyšle, České Třebové, Lanškrouna a Svitav. Všichni strávili příjemné společné chvíle a díky Esperantu získali nové brazilské přátele.

• V sobotu dne 10. června 2006 se předsedkyně EK Svitavy Marie Minářová se svým manželem zúčastnila esperantského setkání v České Třebové v restauraci „Na horách“ uprostřed krásné jarní přírody. Účastníci se odpoledne prošli na rozhlednu Kozlov, k letní chatě Maxe Švabinského a zastavili se u Kapličky Pany Marie k lečivým pramenem. Vystoupily i děti z kroužku Zdenky Novotné. Potom začala taneční zábava. K tanci hrála svitavská kapela „Z papíru“.

• Dne 19. srpna 2006 se litomyšlský esperantský klub pochlubil svým kolegům Okrasmýni školkami. Jedná se o podnik známý nejen v širokém okolí, ale i v zahraničí. Esperantisté návštívili Školky první den výstavy, kdy slaví 65. výročí své existence. Ing. Kopecká pozvala účastníky setkání do zázemí školek a ukázala nádherná rozkvetlá pole plná stovkami druhů rostlin. Společnost hospodaří na 120 ha půdy. Pěstební sortiment je nejširší v republice. Pěstují květiny, okrasné i ovocné stromy, keře i trávy. Provoz je celoroční. V minulém roce vyvezli do zahraničí 22 kamiónů svých výpěstků. V současné době probíhá prodejní výstava květin i dřevin, výstava aranžerských výrobků. Odpolední program esperantského setkání probíhal v salonku restaurace U Slunce. Pan Miroslav Havran vyprávěl o svých světových maratonech, o životě v Kanadě. Nejvíce ho zaujaly Skalisté hory, způsob života v Kanadě. Navštívil zde i 2 české restaurace a redakci, kde vydávali české noviny. Mezi účastníky zavítala i členka esperantského klubu v Pardubicích paní Srbová a vyprávěla o průběhu světového esperantského kongresu ve Florencii, kterého se zúčastnila koncem července.

• Ve dnech 21.-23.září 2006 se tři zástupci svitavského Klubu přátel esperanta zúčastnili konference ČES v Českých Budějovicích. Konference se konala v objektech Jihočeské university. Poprvé byl program konference paralelně ve dvou sálech. V pátek večer proběhla prezentace velkých esperantských akcí, mezi nimi i UK ve Florencii. Mezi jednotlivými body programu se zpívalo. Sobotní dopolední jednání bylo společné ve velké aule. Výbor svazu seznámil přítomné s činností svazu, hospodařením, blahopřálo se jubilantům M. Smyčkovi a V. Kočvarovi. Odpoledne nám Petr Chrdle ukázal pamětihodnosti města. Navštívili jsme např. Městské muzeum, restauraci s Železnou paní, vystoupali na Černou věž. Nejvíce nás však zaujala návštěva domku, kde začínala koněspřežní dráha České Budějovice –Linec. Plán na první kolejovou dráhu na evropském kontinentě vypracoval F.J.Gerstner v roce 1807. Stavba byla zahájena po napoleónských válkách a měřila 128 km. Byla využívána jak pro dopravu nákladů, tak pro dopravu osob. Cesta z Lince trvala 14 hodin. V roce 1872 koňské spřežení nahradila parní lokomotiva. Slavnostní večer se konal v restauraci Romagna. V neděli dopoledne opět probíhala současně jednání ve dvou sálech.

• V sobotu dne 7. října 2006 pořádal Klub přátel esperanta ve Svitavách tradiční setkání. Sjelo se téměř 30 esperantistů z Prahy, Šumperka, Žamberka, Červené Vody, Pardubic, Chropyně, Rudoltic, České Třebové, Litomyšle a Poličky. Celé dopoledne se jim opět věnoval městský historik Mgr. Radoslav Fikejz. Tentokrát jim ukázal kostel Svatého Jiljí a historické hrobky na místním hřbitově a seznámil návštěvníky s historií a pověstmi. Zajímavý výklad o životě Valentina Oswalda Ottendorfera a jeho knihovně přednesl na výstavě, která v současné době probíhá v Městském muzeu. Mimo jiné jsou zde i knihy zachráněné z židovské synagogy, která byla Němci vypálena během druhé světové války. Nejstarší kniha pochází z 2. poloviny 16. století. Valentin Oswald Ottendorfer se narodil ve Svitavách, ale později žil v Americe. Stal se spolumajitelem redakce novin. Ve Svitavách nechal postavit například nemocnici, knihovnu, sirotčinec a školu. Všichni mohou tuto výstavu občanům Svitav doporučit. Odpoledne v objektu Pedagogicko-psychologické poradny si účastníci se zájmem prohlédli kroniku města. Jedním z autorů kroniky je městský historik Mgr. Fikejz. Šumperský esperantista Kvido Janík odborným výkladem doprovodil svůj videozáznam z cesty pro Střední Americe. Shlédli jsme mimo jiné i provoz panamského průplavu. Současně jsme se dozvěděli, že původně mělo být k propojení Tichého a Atlantického oceánu využito jezero v Nikaragui. Zástupci jednotlivých kroužků se pochlubili se svou činností, plánovala se setkání na příští rok. Libuše Dvořáková seznámila přítomné s programem celostátní konference Českého esperantského svazu v Českých Budějovicích, která se konala v 2. polovině září. Byla pověřena zajistit konferenci ČES v příštím roce. Vyhovující prostory se jí podařilo již domluvit v Poličce.

• Dne 30. října 2006 navštívila svitavský klub samideánka Rosa Werner ze SRN spolu s Linhartem Rýznarem. Oba naši hosté slavili narozeniny. Samideán Linhart Rýznar slavil své jubileum – 85. narozeniny. Členky klubu přišly s gratulací a oboum oslavencům popřály hodně zdraví. Povídalo se o dění v esperantském světě, o činnosti klubu. Vzpomínalo se na staré akce. Vždyť pan Rýznar je esperantistou již více jak 60 let. S esperantem začal již v roce 1937 v Liberci. Po 2. světové válce se přestěhoval do Svitav, kde byl zakladatelem poválečného klubu. Byl rovněž spoluzakladatelem kroužku v Poličce. Po založení Československého esperantského svazu pracoval ve výboru svazu a byl členem revizní komise. Stal se čestným členem ČES. Kromě esperanta je jeho koníčkem kouzlení, kterým pobavil v mnoha klubech. Kdo z nás se může pochlubit takovou činností?

• Dne 29. prosince 2006 jako každoročně i letos esperantský klub „Amikeco“ Česká Třebová pořádal esperantského silvestra v klubu Horbytka. Sjelo se 63 účastníků z 19 míst naší republiky. Nejvzdálenější účastníci byli např. z Ústí nad Labem, Prahy či Mikulova. Mezi účastníky byli i 4 zástupci svitavského klubu- manželé Minářovi a manželé Dvořákovi. Pořadatelé kromě pohoštění připravili soutěže a kvízy. Celý večer moderovala Jana Křížková. Porota, ve které byla i Marie Minářová a Libuše Dvořáková ze Svitav, vybírala nejlepší scénku na téma „Naše vesnice“. Vyhrálo družstvo České Třebové se scénkou „Když jsem já sloužil“, na druhém místě se umístila scénka skupiny z Pardubic, třetí byla Polička. Vítězkou kvízu ze znalosti lidových názvů se stala členka svitavského klubu Marie Minářová. Jako nejpilnější tanečník byl vyhodnocen Jirka Kosnar z Pardubic. Pořadatelé také popřáli jubilantovi Kvido Janíkovi ze Šumperka, který v lednu oslaví 60. narozeniny. Jako vždy se rozdávaly i vánoční dárky. O půlnoci se před přípitkem zpívala společně česky i v esperantu píseň na uvítání nového roku. Zástupci kroužků informovali o svých akcích v roce 2007. Esperantský klub Litomyšl bude pořádat v měsíci březnu výstavu v Městské knihovně a pro návštěvníky besedu o esperantu. Předsedkyně AEH Pardubice Jarmila Rýznarová vyprávěla o své spolupráci s rozhlasovou stanicí v Uruguay. Tato stanice vysílá do celého světa esperantské relace, kde Jarmila Rýznarová již několikrát posluchačům vyprávěla o českém esperantském hnutí a mimo jiné o konání esperantského silvestra v České Třebové. Svitavský Klub přátel esperanta bude pořádat na začátku června dětský esperantský den, kterého se tentokrát zúčastní i mladí esperantisté z Polska. Místní esperantisté všechny pozvali na letní esperantský ples. Všichni se dobře bavili a s chutí si zatančili.

• V sobotu 10. března 2007 se sjela do Poličky padesátka esperantistů ze 17 míst naší republiky. Za svitavský klub se zúčastnili: Marie Minářová, Martin Kovář a Libuše Dvořáková, která se podílela na přípravách poličského setkání. Z nádraží jsme se vydali do Tylova domu, kde nás uvítala paní ředitelka Marie Báčová a seznámila nás s historií a využitím domu. Objekt byl před několika lety rekonstruován. V září letošního roku se zde bude konat celostátní konference Českého esperantského svazu. Proto přijeli dva členové výboru ČES Miroslav Vaněk z Mladé Boleslavi a Věra Podhradská z Brna. Prohlédli jsme si všechny sály včetně zákulisí a zázemí pro herce, dojednali některé záležitosti týkající se konference. V salonku Bohuslava Martinů se občas vystavují obrazy. Mezi vystavovateli bývá i esperantistka z Poličky- Iva Kalášková. Tylův dům se všem velice líbil. Poté jsem se prošli do parku alejí vedoucí mezi Sinským rybníkem a městskými hradbami. U sochy Bohuslava Martinů jsme se vyfotili. Někteří zájemci navštívili čajovnu pana Jukla- léčitele známého v širokém okolí. Odpolední program probíhal v restauraci „ U Mrštíků“. Zástupci jednotlivých klubů nás seznamovali s jejich činností a zvali na další akce, kterých je opravdu mnoho. Zájemci mohou vybírat z jednodenních akcí, ale i z týdenních pobytů. Marie Jílková, dcera místních esperantistů, nám promítala fotografie ze svého studijního pobytu v USA, zvláště pak z New Yorku, Washingtonu a Pittsburgu. Nejvíce nás překvapilo, že známé hokejové mužstvo Pittsburg je u nás více populární než ve svém působišti. To je dáno tím, že místní obyvatelé dávají přednost americkému fotbalu a baseballu před hokejem.

• V sobotu dne 12. května 2007 pořádal Esperantský klub Šumperk tradiční setkání tentokrát v Zábřehu na Moravě. Sjelo se sem 37 účastníků ze 17 míst naší republiky. Naše cesta vedla po stezce místního rodáka a známého cestovatele Jana Eskymo Welzla. Procházkou alejí vedoucí přes park s rozkvetlými azalkami a rododendrony jsme došli ke kostelu Církve československé husitské. Kostel v roce 2003 slavil 100 let své existence. Posezení v kostele bylo zpestřeno zpěvem malé Alžběty Hlouškové, vnučky organizátora Kvido Janíka. Místní farář David Přichystal nám vyprávěl o historii kostela, o rozdílech mezi jednotlivými církvemi a ochotně odpovídal na naše dotazy. Umožnil nám prohlédnout si i zázemí kostela a vystoupat na věž. Dále jsme pokračovali k soše Jana Welzla před základní školou. Také v domě Pod Podloubím – v Muzeu s expozicí Jana Eskymo Welzla jsme si prohlédli expozici fotografií a obrazů, koutek cestovatele a další památky z historie města. Tento dům je také rodným domem první manželky Jana Ámose Komenského Magdaleny Vizovské. Odpolední program s bohatou tombolou pokračoval v zábavném duchu v restauraci Pod zámkem.

• V sobotu 9. června 2007 pořádal Klub přátel esperanta ve Svitavách pro mladé esperantisty dětský den. Termín konání byl stanoven dle návštěvy malých polských esperantistů z města Rybník. Na programu dne byla návštěva expozice afrických zvířat a trofejí u pana Miroslava Ducháčka v Baníně, návštěva Městského muzea ve Svitavách s expozicí lega, soutěže a scénky v objektu Pedagogicko psychologické poradny na ulici Riegrova ve Svitavách. Do Svitavy se sjelo 48 návštěvníků z mnoha míst republiky. V den návštěvy pan Ducháček slavil narozeniny. Proto mu návštěvníci zazpívali píseň, kterou složila učitelka Zdenka Novotná z České Třebové, polské děti zazpívaly píseň ve svém rodném jazyce. Pan Ducháček nám vyprávěl o svých cestách po Africe, o nebezpečích, která mohou návštěvníky Afriky potkat a o afrických zvířatech. Všichni byli expozicí nadšeni a se zájmem poslouchali. Focení s různými druhy zvířat nemohlo chybět. V muzeu si děti prohlédly objekty z lega včetně takto sestaveného objektu místního muzea. Krásné bylo i městečko s nádražím a další objekty. Ti nejmenší se zde pokoušeli o sestavení modelů u hracího stolečku, který zde byl k dispozici. Svitavští esperantisté měli pro děti připraveno pohoštění a upomínkové předměty města. O další odměny a ceny se zápolilo ve sportu i ve znalosti esperanta. Děti předváděly scénky z pohádek, zpívaly písně.

• V sobotu dne 16. června 2007 pořádal esperantský klub Amikeco Česká Třebová letní ples. Mezi 40ti účastníky z mnoha míst Čech a Moravy byli i 4 zástupci svitavského Klubu přátel esperanta. Dopoledne Jiří Pištora prováděl zájemce městem a seznamoval je s místními památkami. Odpoledne se jsme si vyšli na procházku pod vedením Jiřiny Kučerové. Naše cesta vedla kolem chaty Maxe Švabinského do vesnice Kozlov. Zde je dům č. 50, kam přijel v roce 1895 Max Švabinský se svou přítelkyní, později ženou, Elou Vejrychovou. Kozlovská krajina a zdejší obyvatelé mladého malíře inspirovali k vytvoření mnoha děl. Kozlovskou chaloupku ozdobil ve štítu spolu s Otakarem Vaňáčkem a svým švagrem Rudolfem Vejrychem mladším výjevem“Svatý Václav přijímá dary“. Na průčelí sousedního statku vytvořil sgrafito nazvané Žnečka. Prošli jsme se krásnou krajinou a naše cesta končila v restauraci Na Horách, kde v minulosti pobývala spisovatelka Božena Němcová. Zde pod vedením předsedkyně místního klubu a obětavé učitelky Zdenky Novotné vystoupily děti z Opatovce a České Třebové. Zazpívaly několik hezkých písní a předvedly pohádku O Smolíčkovi. Protože na poslední chvíli onemocněl představitel jelena, musela ho zahrát paní učitelka Novotná. V jedné s dalších písní vypomáhaly i maminky z Opatovce. Esperantisty prostě nic nezaskočí. Další část programu byla věnována poslechu hudby a tanci. Nechyběla ani tradiční plesová tombola.

• V sobotu 8. září 2007 pořádal kroužek esperanta Litomyšl setkání. Přestože počasí výletům nepřálo, přijelo 25 účastníků z Prahy, Dobřichovic, Šumperku, Žamberku, České Třebové, Rudoltic, Poličky, Svitav, Sebranic a Lezníku. Dopoledne místní esperantista pan Josef Flídr zavedl účastníky setkání do výrobního závodu společnosti STORY design Litomyšl na ulici Moravská, kde je již očekával vedoucí výroby pan Ptáček. Společnost se zabývá návrhy a výrobou reklam a interiérů pro bankovní pobočky, téměř pro všechny pivovary v naší republice, pro prodejny mobilních telefonů a tabákových výrobků. Své produkty vyváží do západní i východní Evropy (např.Velká Británie, Francie, Německa či na Ukrajinu). Odpolední program probíhal v restauraci „U Párů“. Zástupci jednotlivých klubů a kroužků podali jako vždy zprávy o činnosti. Pan Kovář se podělil o své zážitky z cesty po Dánsku, Norsku a Švédsku. Představili se i malí esperantisté paní učitelky Zdenky Novotné z České Třebové. Jitka Rybková zazpívala novou esperantskou píseň, kterou se naučila při svém pobytu ve Francii. Malý Honzík Bauer zazpíval písničku a současně zahrál na kytaru. Nejvíce nás upoutal svým vyprávěním člen výboru Českého esperantského svazu Dr. Ing. Petr Chrdle, který uspořádal zájezd na světový kongres Esperanta do japonské Jokohamy a za poznáním krás této země. Nenechal si ujít noční výstup na nejvyšší horu Fuji, aby z jejího vrcholku pozoroval východ slunce. Nejsilnějším zážitkem z kongresu bylo setkání s japonským překladatelem Kurisu Kei, se kterým se již dříve znal. Pan Kurisu Kei překládal mnoho českých knih a básní. Přeložil do japonštiny básně Jana Nerudy, Jaroslav Seiferta, s.K. Neumanna a dalších českých básníků. Dále přeložil do japonštiny např. již v poválečných letech Reportáž psanou na oprátce, v roce 1959 Babičku a v roce 1962 Osudy dobrého vojáka Švejka. K překladům přímo z češtiny se dostal přes esperanto. Po překladu Babičky byl Kurisu Kei pozván na Karlovu universitu, kde dva roky vyučoval japonštinu a současně poznával českou i slovenskou zemi prostřednictvím esperantských klubů, kam byl zván. I ve svých více jak devadesáti letech to je velmi vitální pán plný plánů.

• V sobotu 6. října 2007 pořádal Klub přátel esperanta ve Svitavách setkání. Sjelo se 25 účastníků z mnoha míst republiky (Brna, Pardubic, Přerova, Šumperku, Žamberku, České Třebové, Litomyšle, Poličky, Lezníku). Mezi účastníky byla i esperantistka Rosa Werner z neměckého Salgastu. Speciální autobus odvezl účastníky setkání do Banína, kde jsme již podruhé navštívili expozici trofejí pana Miroslava Ducháčka. Pan Ducháček byl v Africe již 53x. Kromě Jihoafrické republiky, která je vždy hlavním cílem cesty, vyjíždí do dalších zemí Afriky, nejčastěji do Tanzanie. Je často zván místními obyvateli k odstřelu nebezpečných zvířat. Místní obyvatelé jsou proti nim bezbranní. Zvířata se vydávají i mezi lidská obydlí, kde zabíjejí. Takto byl pan Ducháček pozván i na odstřel slona, buvola, lva či nosorožce. Zvířata jsou velmi důmyslná a lovec musí být stále ve střehu, aby se nestal další jejich obětí. Vyprávění doplněné fotografiemi bylo velmi napínavé a zajímavé. Takto jsme se dozvěděli historii některých trojefí, poznali různé druhy zvířat. Odpolední program probíhal v objektu Pedagogicko-psychologické poradny ve Svitavách. Šumperský esperantista Kvido Janík vyprávěl o svých cestách po řeckém ostrově Kréta a na videozáznamech ukazoval krásy těchto míst. Na cesty se pečlivě připravuje a vždy si nastuduje historii a památky země. Všímá si i věcí, které by běžnému návštěvníkovi unikly.

• Dne 28. prosince 2007 pořádal esperantský klub „Amikeco“ Česká Třebová silvestra. Do zrekonstruovaného Lidového domu se sjelo 49 esperantistů z 19 míst republiky. Celým večerem slovem provázela Jana Křížková. Pro účastníky byly připraveny soutěže. Byla vybrána i porota ve složení Libuše Dvořáková ze Svitav, Jiří Souček z Prahy a paní Machačová z České Třebové. Každý účastník si mohl vyzkoušet své všeobecné znalosti v kvízu. Nejúspěšnější byla paní Ilková ze Znojma. Ženy dostaly na začátku večera různobarevné bavlnky, kterými odměňovaly své tanečníky. Již podruhé v této soutěži vyhrál nejmladší účastník večera Jirka Kosnar z Pardubic. Jako vždy byla i letos vyhlášena soutěž ve scénkách. Soutěžním tématem byl „1.máj“. Zavzpomínali jsme si na tyto oslavy a dobře se pobavili. Nejoriginálnější a nejhumornější scénku si připravili členové kroužku ze Žamberka, kde paní učitelka vyzvala žáky k překladu prvomájového hesla z esperanta do češtiny. Druhé místo obsadili členové a členky českotřebovského klubu, kteří zpívali a tancovali pod májkou. Na třetím místě se umístil zástupce šumperského kroužku Kvido Janík. Dokázal, že i jednotlivec může obecenstvo pobavit a konkurovat tak dalším kroužkům. Pořadatelé měli pro vítěze připraveny ceny. Vrcholem večera bylo rozbalování vánočních dárků. K tanci a poslechu hrála skupina pana Borýska.

• V sobotu 23. února 2008 se sjelo do Litomyšle 38 esperantistů z 11 míst republiky na setkání, které pořádal místní kroužek. Dopoledne si účastníci prohlédli nový závod tiskárny HRG Litomyšl na okraji města. Mnoho z nich si ani neuvědomilo, že jde o tiskárnu, která od roku 2003 tiskla celorepublikový časopis Českého esperantského svazu Starto. Pro zjednodušení expedice je nyní tisk časopisu přemístěn do Svitav. Závodem nás provázel pan Václav Loufek a podrobně nás seznámil s technologií tisku, s jeho přípravou i závěrečnými úpravami tisku. Technologie provozu je na nejvyšší úrovni, kterou se provozovatel snaží stále udržovat. Práce je vysoce automatizována. Pracuje zde 130 zaměstnanců v nepřetržitém provozu. Odpolední program probíhal v restauraci „ U Párů“. Jako vždy zástupci jednotlivých klubů a kroužků mluvili o jejich činnosti a zvali na další setkání, která pořádají. Esperantský svaz zdravotně postižených Pardubice pořádá několikadenní seminář na Seči, každý týden seminář v Praze a podílí se na týdenním semináři ve Skokovech. Kroužek Polička zval na dubnové setkání do Poličky, v květnu se esperantisté setkají v Šumperku. V sobotu 31. května bude dětský esperantský den ve Svitavách, v polovině září se chystá slavnostní otevření esperantského muzea ve Svitavách. Dne 7. června bude setkání v České Třebové spolu s taneční zábavou. Minulý týden uveřejnila Česká televize v pořadu Dobré ráno záznam z návštěvy brněnského esperantského klubu. Po zprávách z kroužků následovalo vystoupení dětí paní učitelky Zdenky Novotné z České Třebové. Zajímavé bylo vyprávění Ing. Pavla Tichého z Litomyšle o měsíčním služebním pobytu v Japonsku. Zde se zaučoval na nové technologii výroby skla, která byla poté převzata na závod Vertex Litomyšl. Během měsíčního pobytu tak poznal krásy země, mentalitu a vstřícnost místních obyvatel, místní zvyky. Závěrem přijela na setkání regionální televize, která natočila krátký záznam.

• V sobotu 31. května 2008 se sjeli mladí esperantisté do Svitav. Tři desítky účastníků, mezi kterými byly i děti z Ratíškovic a České Třebové, odjely do Dětřichova, kde děti vřele přijal pan Ing. Jaroslav Dvořák ve své oboře. Již z autobusu jsme mohli sledovat skupinu daňků. Na druhé straně obory se pohybovala skupina jelenů. Protože tato zvířata jsou plachá, jakmile nás zpozorovala, odešla. V malém stromoví jsme našli malého koloucha, kterého zde jeho máma opustila, ale z dálky nás stále sledovala. Pan Dvořák nasypal pod stromy krmivo a přilákal tak skupinu divokých prasat se selaty a my jsme mohli pozorovat tato zvířata téměř z 10ti metrů. Přitom nám hostitel vyprávěl o životě těchto zvířat, jejich původu a rozlišnostech. Dověděli jsme se také, že ne všichni jeleni troubí, ale např. kanadský jelen píská. Jeleni mají parohy, přes které své tělo ochlazují. Daňci nosí lopaty. Stáří jelenů nebo daňků se neurčuje pouze podle paroží, ale podle postavy a hlavně chrupu. I tato zvířata trpí na nemoci chrupu jako lidé. Pracovníci v myslivosti i jejich pomocníci musí skládat zkoušky, které se rovnají svou náročností maturitě. Pan Dvořák je právě jedním ze zkoušejících a jedním z těch, kteří zvířata či paroží i oceňují, bodují. Ochotně odpovídal na otázky svých posluchačů. Po prohlídce a výkladu v oboře jsme se přemístili do Dětřichova, kde se děti povozily na koních v doprovodu ošetřovatelů. Ostatní si zatím hráli s hnědými kozami a kůzlaty. Protože bylo teplo, nabídli nám hostitelé limonády. Další občerstvení a program pokračoval ve Svitavách v objektu Pedagogicko-psychologické poradny. Střídaly se soutěže ve znalosti esperanta a soutěže sportovní. Jedna z účastnic děti seznamovala se základy baletu. Paní učitelka Zdenka Novotná z České Třebové předvedla ostatním se svými dětmi divadelní scénky, písničky a hádanky v esperantu. Všichni vystupující i soutěžící byli odměňovány cenami, které věnoval závod Ravensburger Polička a Klub přátel esperanta ve Svitavách.

• V sobotu 7. června 2008 pořádal klub „Amikeco“ Česká Třebová letní ples s tancem a prohlídku parku Javorka s vodárnou. Sraz účastníků i další program byl v Lidovém domě. Asi 40 účastníků se prošlo parkem Javorka, kde je mimo jiné krásné jezírko s vodníkem, památník mistra Jana Husa a hlavně esperantský strom. Esperantisté nejdříve v tomto parku vysadili Liliovník tulipánokvětý. Protože tento strom byl zničen, rozhodli se vysadit lípu. Esperantský strom je již krásný vzrostlý. Zastavili jsme se u sochy Šárky, shlédli 1. pramen pitné vody zásobující město. Poté následovala návštěva areálu Orlické vodárenské společnosti, kde nás již očekával pan Marek Novotný. Podrobně nás seznámil s provozem společnosti, která zásobuje pitnou vodou celé město Česká Třebová a spravuje i čistírnu odpadních vod. Celý systém je monitorován a sledován přes počítače. Ukázal nám objekt s artézskou studnou, kde voda vyvěrá sama z podzemí a sama přetéká do zásobníků. Poté jsme vstoupily do přečerpávací stanice, kde nám ukázal, jak vypadá po letech vodovodní potrubí vedoucí v zemi. K rozvodu vody se dříve používalo potrubí z azbestocementu, dále z litiny a v současné době z plastu. Mohli jsme vidět, jak se minerály obsažené ve vodě ukládají na vnitřních stranách potrubí, jak bludné proudy ničí litinové potrubí a dochází k úniku vody do podzemí. V současné době došlo ke snížení spotřeby pitné vody právě tím, že se těmto únikům zabránilo a tím, že cena vody stoupla. Na závěr jsme navštívili nový objekt s podzemními zásobníky pitné vody, která by postačila na 24 hodin pro celé město. Návštěva vodárny byla velmi zajímavá a poučná. V Lidovém domě nám děti paní učitelky Zdenky Novotné zahrály scénky z pohádek, zazpívaly písničky, dávaly hádanky. Hedvika Švendová z Brandýsa nad Orlicí, která letos vyhrála republikovou soutěž hry na kytaru, nám se svojí mladší sestřičkou Dominikou zahrála na kytaru, housle a flétny. Vystoupení dětí bylo pestré a moc se nám líbilo. Následovaly zprávy z kroužků, kde svitavský klub zval na slavností otevření esperantského muzea ve Svitavách dne 20. září. Dále bude esperantský sjezd v Přerově, setkání v Olomouci, kde bude vyprávění o celosvětovém kongresu v Austrálii a další. Druhá polovina setkání až do večerních hodin patřila tanci a poslechu hudby skupiny pana Borýska.


  

© 2012 Matěj Nárožný  matej.narozny@seznam.cz